Ladislav Novák

Nejen v Třebíči, na Vysočině a v Československu byl a je známý třebíčský básník, výtvarník, překladatel a pedagog Ladislav Novák (1925 – 1999). Jeho výtvarné dílo, jehož malou, zato však reprezentativní ukázku jihlavská výstava nabízí, není jasně zařaditelné pod pojmy obraz – kresba – grafika. Stal se objevitelem mnoha nových výtvarných technik a technologických postupů, díky kterým si Ladislava Nováka nespleteme s nikým jiným.

Umění Ladislava Nováka často stíralo hranice mezi literaturou a výtvarným či akčním uměním. Pro Novákovo dílo je příznačné úzké sepětí s poezií, humorem, hrou náhod a překvapení i s hlubokou filosofií. Právě náhoda se stala nedílnou součástí jeho díla výtvarného i literárního a pomáhala mu čerpat inspiraci ve svém podvědomí. Tím se stal Ladislav Novák jedním z určujících autorů generace šedesátých let i významným členem mezinárodního postsurrealistického hnutí. Vliv Ladislava Nováka jako výtvarníka i básníka je dodnes inspirující a samostatně rozvíjený mnoha třebíčskými umělci, soustředěnými převážně kolem Skupiny 4.

Výstava desítky obrazů Ladislava Nováka je poetickým výběrem autorovou výtvarnou činností od začátku sedmdesátých let (alchymáž Humanizovaná krajina III – pohled a úsměv Neil Armstronga) až do konce let devadesátých (působivé lité tuše). Ladislav Novák byl velkým experimentátorem, jemuž poezie, hra a humor pomáhaly překlenout tragický osud a nezabřednout do výtvarných stereotypů. Výstava ukazuje vedle jeho známých froasáží (rukama mačkaných papírů, které pak vyhladil a koloroval tuší, také chemicky rozrušované tisky – alchymáže, koláže, topologické kresby, stříkané tuše – veronáže, lité tuše a kombinace těchto technik. Ladislav Novák byl těžko překonatelným vynálezcem, který měl až do konce svého života stále co objevovat. Novákovy fantastické postavy a postavičky diváka pobaví i dojmou.

David Bartoň