Milada Šindlerová - Vokáčová

(1923 Kroměříž)

Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (profesoři V.V. Štech, Jakub Obrovský, Vlastimil Rada). V letech 1952 – 1968 se věnovala zejména monumentální malbě. Pravidelně se účastnila výstav Umělecké besedy a Přehlídek výtvarného umění v Jízdárně Pražského hradu a pořádala i samostatné výstavy, např. v Olomouci, Jindřichově Hradci či Praze. Po zákazu vystavovat a účastnit se soutěží (1969) restaurovala nástěnné malby a to až do roku 1989, kdy se mohla vrátit k malířské tvorbě. Od roku 1990 dosud uspořádala řadu samostatných výstav v Praze, Olomouci, Národním památníku v Terezíně, Karlových Varech, Českých Budějovicích a Dobříši. Svým dílem je zastoupena ve sbírkách Národní galerie, Kanceláře prezidenta republiky, Ministerstva školství, v muzeu Národního památníku v Terezíně, v České televizi a jiných galeriích a soukromých sbírkách v ČR i zahraničí (Rakousko, Německo, Itálie, Francie, Kanada, Austrálie). Žije a pracuje v Praze.



Milada Šindlerová - Vokáčová

Pastely
1. dubna - 31. května

Výstava v jihlavské galerii Trifoil představuje 8 velkých pastelů Milady Šindlerové. Pastely jsou rozměrů 70x100 centimetrů, rámované jako olejový obraz na blindrámech, bez zasklení. Takto nejlépe vynikne struktura a mnohavrstevná barevnost těchto prací. Milada Šindlerová se už na studiích projevovala jako skvělá kreslířka a zvlášť milovala koně. V posledních desetiletích dovedla k dokonalosti techniku pastelu, kde je kresba částečně potlačena, a naopak vynikne hra barev. Její abstraktní obrazy (pastely) nám připomenou Josefa Šímu a některé konkrétnější pastely (zde nevystavené téma koní) třeba Marc Chagalla. Ve starozákonných motivech je to pak už jen Milada Šindlerová, nanášející a fixující jednu vrstvu pastelu přes druhou tak, že dosahuje struktur podobných mistrovského užití mnoha prosvítajících vrstev olejové barvy – lazur. Zde vidíme skvělé ukázky její koloristické práce. Snad většina malířů v pozdějším věku své obrazy zjednodušuje. Milada Šindlerová naopak dlouhé hodiny předělává a piluje každý pastel, když ne co do složitosti původní kresby, tak alespoň hledá dokonalejší barevné vyznění a lepší kompozici. Její obrazy jsou velmi poctivé a velmi vzácné. Její pastely mají duši a silně vyzařují vnitřní světlo stejně tak, jako pastely Karla Malicha.